• Thoughts

    Jak bylo a jak bude.

    Tak jo… byt je vyšůrovaný, po obědě už slehlo a tak mi už nezbývají žádné další výmluvy k tomu, proč si

    Ani jednu jedinou větu se mi prvního května, když jsem se konečně pokoušela něco sepsat, nepodařilo dokončit. A ani se tomu moc nedivím. Měla jsem potřebu neustále vysvětlovat a omlouvat mou neaktivitu. Což už jsem udělala několikrát, v různých časových obdobích, a právě proto mi i přišlo, že stále píšu to samé. Používám jiná slova, skládám jiné věty ale ve výsledku je to zkrátka stejné. Stalo se to a to, blablabla, proto jsem byla neaktivní, blablabla, snad to teď bude lepší, blablabla. Takže to zkrátka vezmu za jiný konec.

    Doufám, že se máte všichni dobře. Že jste zdraví, spokojení a že vás sluneční paprsky a uklidňující se pandemická situace naplňuje novou energií a chutí do života.

    Už nějaký ten pátek nazpět byla v práci má stávající pozice rozšířena o novou oblast, do které jsem upřímně nečekala, že někdy vstoupím. Ne že bych nechtěla, jen mě zkrátka nikdy nenapadlo, že se mi to takhle hezky náhodou připlete do cesty. Jedná se o spravování Instagramového účtu, zabrousila jsem tedy do oblasti sociálních médií. Této oblasti se věnuje a velmi dobře ji ovládá, můj přítel, takže jsem moc ráda, že se můžu kdykoliv na někoho blízkého obrátit. Přijde mi úsměvné, jak chce tuto práci vykonávat spoustu mladých lidí. Protože přidávat příspěvky a stories je přeci hrozná sranda a pohoda, že ano. No, ne tak úplně. Náš profil jsem měla na starosti teprve pár dní a to ne ještě v plné míře a už jsem viděla, jak je spravování osobního a firemního účtu skoro až diametrálně odlišné. Naštěstí jsem do tohoto už byla dlouho zasvěcena, právě díky mému příteli a tak jsem moc dobře věděla, do čeho jdu. Vyžaduje to zkrátka úplně jiné myšlení, přístup, znalost marketingu (kterou nemám a budu se ji tedy muset naučit), flexibilitu a hlavně umění si poradit s grafikou, copywritingem, někdy i střihem videí a ještě mnoho dalších činností. Jsem upřímně ráda, že mi byla tato možnost nabídnuta a že se mám možnost naučit zase něco nového. Pevně doufám, že nic nezkazím, ba naopak, budu vylepšovat a přivádět k nám nové sledující a zlepšovat branding. Uvidíme. Mám radost 🙂 Nicméně to znamená, že veškerou kreativitu vybíjím úplně jinde než tady, nebo pro své zájmové účely… což už opět sklouzávám k vysvětlování a omlouvání, takže tady bych toto pracovní okénko asi uzavřela.

    Z Lokiho je už štěndo starší půl roku a je to naprosto neskutečný. Jak roste, jak mu mizí štěněcí rysy (které mi už teď chybí!), jak se začíná projevovat jeho povaha a jak je neskutečně boží! Stále se učíme, trénujeme, objevujeme, procházíme, hrajeme a mazlíme. Určitě bych mu chtěla věnovat v blízké době vlastní článek 🐾

    Tak jo zlato! moonchild.cz Tak si mě k tomu konečně dokopala. Děkuju za tvé úsilí a podporu 😀 Tímto bych i blog mé nejlepší kamarádky chtěla doporučit vám všem. Jsem si jistá, že už ji beztak všichni znáte – píše senzačně, autenticky a navíc se pustila i do skvělého projektu, o kterém se můžete více dozvědět právě na jejím blogu 🙂

    Určitě i z minulých článků víte, že bych chtěla zase začít více psát a fotit. S focením se samozřejmě pojí i úprava fotografií (kterých i teď mám už docela dost!) a jejich přidání do mého rádoby portfolia, které bych chtěla v první řadě úplně překopat. Teď si ale nějak neumím najít čas, který bych k tomu potřebovala. Takže… plány jsou, teď je jen zkusit zrealizovat!

    Jaké máte plány vy? A jak se vám je daří plnit?

  • Recenze

    Recenze: Kosmonaut z Čech – Jaroslav Kalfař

    Autor: Jaroslav Kalfař
    Název: Kosmonaut z Čech
    Žánr: Literatura světová, Romány, Sci-fi
    Rok vydání: 2017
    Čteno v: Českém jazyce
    Anotace: Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak než dřív, až se v raketě jako jeho nepravděpodobný společník objeví (snad jen imaginární) mimozemský pavouk. Zatímco spolu vedou filosofické debaty o povaze lásky, života a smrti, ale také lahodné chuti špeku, vytvoří se mezi nimi silné emocionální pouto. Bude to ale stačit, až se Jakub dostane do střetu s utajenými ruskými rivaly ve vesmírném závodu na cestě k Venuši? Podaří se mu vrátit zpátky na Zem, aby dostal druhou šanci a zkusil si znovu získat Lenčinu lásku? Kosmonaut z Čech je hluboce originální kniha, plná lidské vřelosti a humoru. Čtivý a napínavý příběh skýtá řadu překvapení a zvratů. A kdo se spolu s ním vydá na cestu do hlubin kosmonautovy duše, možná se ani nebude chtít vracet. Jaroslav Kalfař v patnácti letech emigroval do USA, nyní se díky knize, která patří mezi nejočekávanější události letošního roku, do Česka vrací.
  • Thoughts

    Coffee Talk #6

    Tento Coffee Talk už tady mám rozepsaný tak dva týdny, což u posledních článků bohužel není výjimkou. Jsem s tímhle doopravdy hrozná a měla bych si na to dávat pozor, protože pak neustále všechno přepisuji nebo mažu, jelikož je to už naprosto neaktuální 😀 Takže se předem omlouvám za aktuální vsuvky, které se sem tam objeví. Větší systém a pořádek v mém blogování by tedy rozhodně nebyl na škodu a asi je potřeba udělat nějaký pořádný, starý dobrý to-do list 🙂

  • Thoughts

    Měsíc s Lokim.

    Je to až k nevíře jak vám jedno zvířátko dokáže životem zatočit. Našeho Lokiho máme doma již měsíc a já nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Přivezli jsme si ho domů jako malou nemotornou kuličku a teď je to… větší nemotorná kulička. Ale k srdcím nám už neodmyslitelně přirostl. Myslím, že se nad tím v myšlenkách, někdy i nahlas, pozastavujeme s přítelem snad každý den.

    Co jsme se za ten měsíc naučili? Trpělivosti. A myslím, že zodpovědnost taky postoupila do dalšího levelu. Sama jsem se naučila i to, že mít pejska není jako mít pejska. Loki je naprosto jinou bytůskou, než co byl náš rodinný miláček. Učí mě to tak jinému přístupu a mnoha dalším věcem. Těším se, až s Lokim budeme pravidelně docházet za trenérkou, abychom věděli, jak určité věci naučit a jak se jiným vyvarovat. Nechceme tam chodit až s nějakým problémem. To raději teď, jako prevenci, zábavu a hlavně určitou školu. Myslím, že se tam s přítelem naučíme mnohem víc než samotný Loki. A na to se upřímně moc těším.

  • Recenze

    Recenze: Dlouhý pochod – Stephen King

    Autor: Stephen King (pod pseudonymem Richard Bachman)
    Název: Dlouhý pochod
    Žánr: Literatura světová, Romány
    Rok vydání: 1979
    Čteno v: Českém jazyce
    Anotace: Dlouhý pochod – tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich…