Thoughts

slova, která často potřebují ven

  • Thoughts

    Jak bylo a jak bude.

    Tak jo… byt je vyšůrovaný, po obědě už slehlo a tak mi už nezbývají žádné další výmluvy k tomu, proč si

    Ani jednu jedinou větu se mi prvního května, když jsem se konečně pokoušela něco sepsat, nepodařilo dokončit. A ani se tomu moc nedivím. Měla jsem potřebu neustále vysvětlovat a omlouvat mou neaktivitu. Což už jsem udělala několikrát, v různých časových obdobích, a právě proto mi i přišlo, že stále píšu to samé. Používám jiná slova, skládám jiné věty ale ve výsledku je to zkrátka stejné. Stalo se to a to, blablabla, proto jsem byla neaktivní, blablabla, snad to teď bude lepší, blablabla. Takže to zkrátka vezmu za jiný konec.

    Doufám, že se máte všichni dobře. Že jste zdraví, spokojení a že vás sluneční paprsky a uklidňující se pandemická situace naplňuje novou energií a chutí do života.

    Už nějaký ten pátek nazpět byla v práci má stávající pozice rozšířena o novou oblast, do které jsem upřímně nečekala, že někdy vstoupím. Ne že bych nechtěla, jen mě zkrátka nikdy nenapadlo, že se mi to takhle hezky náhodou připlete do cesty. Jedná se o spravování Instagramového účtu, zabrousila jsem tedy do oblasti sociálních médií. Této oblasti se věnuje a velmi dobře ji ovládá, můj přítel, takže jsem moc ráda, že se můžu kdykoliv na někoho blízkého obrátit. Přijde mi úsměvné, jak chce tuto práci vykonávat spoustu mladých lidí. Protože přidávat příspěvky a stories je přeci hrozná sranda a pohoda, že ano. No, ne tak úplně. Náš profil jsem měla na starosti teprve pár dní a to ne ještě v plné míře a už jsem viděla, jak je spravování osobního a firemního účtu skoro až diametrálně odlišné. Naštěstí jsem do tohoto už byla dlouho zasvěcena, právě díky mému příteli a tak jsem moc dobře věděla, do čeho jdu. Vyžaduje to zkrátka úplně jiné myšlení, přístup, znalost marketingu (kterou nemám a budu se ji tedy muset naučit), flexibilitu a hlavně umění si poradit s grafikou, copywritingem, někdy i střihem videí a ještě mnoho dalších činností. Jsem upřímně ráda, že mi byla tato možnost nabídnuta a že se mám možnost naučit zase něco nového. Pevně doufám, že nic nezkazím, ba naopak, budu vylepšovat a přivádět k nám nové sledující a zlepšovat branding. Uvidíme. Mám radost 🙂 Nicméně to znamená, že veškerou kreativitu vybíjím úplně jinde než tady, nebo pro své zájmové účely… což už opět sklouzávám k vysvětlování a omlouvání, takže tady bych toto pracovní okénko asi uzavřela.

    Z Lokiho je už štěndo starší půl roku a je to naprosto neskutečný. Jak roste, jak mu mizí štěněcí rysy (které mi už teď chybí!), jak se začíná projevovat jeho povaha a jak je neskutečně boží! Stále se učíme, trénujeme, objevujeme, procházíme, hrajeme a mazlíme. Určitě bych mu chtěla věnovat v blízké době vlastní článek 🐾

    Tak jo zlato! moonchild.cz Tak si mě k tomu konečně dokopala. Děkuju za tvé úsilí a podporu 😀 Tímto bych i blog mé nejlepší kamarádky chtěla doporučit vám všem. Jsem si jistá, že už ji beztak všichni znáte – píše senzačně, autenticky a navíc se pustila i do skvělého projektu, o kterém se můžete více dozvědět právě na jejím blogu 🙂

    Určitě i z minulých článků víte, že bych chtěla zase začít více psát a fotit. S focením se samozřejmě pojí i úprava fotografií (kterých i teď mám už docela dost!) a jejich přidání do mého rádoby portfolia, které bych chtěla v první řadě úplně překopat. Teď si ale nějak neumím najít čas, který bych k tomu potřebovala. Takže… plány jsou, teď je jen zkusit zrealizovat!

    Jaké máte plány vy? A jak se vám je daří plnit?

  • Thoughts

    Coffee Talk #6

    Tento Coffee Talk už tady mám rozepsaný tak dva týdny, což u posledních článků bohužel není výjimkou. Jsem s tímhle doopravdy hrozná a měla bych si na to dávat pozor, protože pak neustále všechno přepisuji nebo mažu, jelikož je to už naprosto neaktuální 😀 Takže se předem omlouvám za aktuální vsuvky, které se sem tam objeví. Větší systém a pořádek v mém blogování by tedy rozhodně nebyl na škodu a asi je potřeba udělat nějaký pořádný, starý dobrý to-do list 🙂

  • Thoughts

    Měsíc s Lokim.

    Je to až k nevíře jak vám jedno zvířátko dokáže životem zatočit. Našeho Lokiho máme doma již měsíc a já nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Přivezli jsme si ho domů jako malou nemotornou kuličku a teď je to… větší nemotorná kulička. Ale k srdcím nám už neodmyslitelně přirostl. Myslím, že se nad tím v myšlenkách, někdy i nahlas, pozastavujeme s přítelem snad každý den.

    Co jsme se za ten měsíc naučili? Trpělivosti. A myslím, že zodpovědnost taky postoupila do dalšího levelu. Sama jsem se naučila i to, že mít pejska není jako mít pejska. Loki je naprosto jinou bytůskou, než co byl náš rodinný miláček. Učí mě to tak jinému přístupu a mnoha dalším věcem. Těším se, až s Lokim budeme pravidelně docházet za trenérkou, abychom věděli, jak určité věci naučit a jak se jiným vyvarovat. Nechceme tam chodit až s nějakým problémem. To raději teď, jako prevenci, zábavu a hlavně určitou školu. Myslím, že se tam s přítelem naučíme mnohem víc než samotný Loki. A na to se upřímně moc těším.

  • Thoughts

    2020 & 2021

    Nový rok sebou vždy přináší vlnu nostalgie a zároveň i nové motivace. Instagram se mi plní vzpomínkami a předsevzetími lidí, které sleduji, což mě donutilo se nad tím vším taky trochu zamyslet a zjistila jsem, že… už to tak moc nehrotím. Nevím proč. Nový rok pro mě dřív býval důležitý, představoval ten toužebný nový začátek, zanechání starého za sebou a tak podobně. Ale teď už tak moc ne. Musela jsem se dokonce i nutit zamyslet se nad uplynulým rokem 2020 a přemýšlenet o roku 2021.

    Rok 2020 mi toho hodně vzal, ale i hodně dal. Ostatně tak, jako každý rok. Vzal mi našeho rodinného čtyřnohého přítele, který s námi trávil krásných 13 let. Dal mi zdravou neteřinku. Úspěšně jsem dokončila vysokou školu a sehnala si skvělou práci. Vzal mi možnost trávit více času s rodinou, a s přítelem nám dal nového čtyřnohého parťáka do života.

    Stejně jako spousty ostatních jsem i já vzala do ruky mobil a brouzdala v galerii. Našla jsem pár vzpomínek, se kterými bych se s vámi také chtěla podělit. A u slov zvýrazněných tučně se můžete prokliknout na článek, který s tím nějak bude souviset 🙂

  • Thoughts

    Prosinec v podobě zkoušky.

    Je polovina prosince a já mám na hrudi obrovský kámen. Nevím, jestli se budu moci sejít se svou rodinou a to mi trhá srdce víc, než co bych si kdy myslela. Prosby, nedorozumění, opačné názory, odmítnutí, naštvání a smutek… asi tolik k letošní Vánoční náladě.

    Celý prosinec je pro mě hrozně těžký. Uvědomila jsem si, jak dlouho jsem se necítila takto bezradně a zoufale. Je to už několik dní, co se objevil ten temný stín sedící na mém rameni. První si tam je tak seděl v klidu, že na něj bylo lehké občas zapomenout. Pak ale začal růst, začal těžknout… ramena mi pod jeho silou klesala a bylo čím dál těžší se zvednout. A zapomenout na něj? To už zkrátka nešlo. Znovu se objevil a znovu s jeho přítomností musím bojovat.

    Důvody byly různé, první jeden, pak se přidal druhý a pak se to začalo nabalovat jak obří sněhová koule. A teď… teď je toho zkrátka moc.

  • Thoughts

    Nemotivovaná.

    Nerozhodnost. Skoro až nechuť. Prázdná mysl, žádné nápady. Tak trochu zoufalost, frustrace.

    Už je to měsíc, co jsem zde byla aktivní. Nebo na Instagramu. Nebo zkrátka aktivní ve svých koníčcích jako je kreslení, psaní či focení, nebo dokonce i tolik zbožňované čtení. Poslední dobou to je pouze práce a pak odpočinek, nebo spíše zabití času u her Red Dead Redemption 2 a momentálně i Last of Us II. … tedy ta jednodušší, nekreativní volba.

    Zajímalo by mě, proč je někdy tak zatraceně těžké dělat co, co byste dělat chtěli a co vás baví. Vždyť to vůbec nedává smysl, a přesto se děje, občas častěji než bychom si my všichni dozajista přáli. Přemítám nad tím, zda to silou přebojovat nebo zkrátka tuto náladu přečkat. Jenže kdo ví, jak dlouho by to pak trvalo.

    Navíc se do toho všeho přimotali ještě Vánoce a ty pro mě bohužel nejsou úplně svátky klidu jak by měly být. Jsou to spíše svátky stresu, což ideálka samozřejmě není.

    Jedna pozitivní věc se přeci jenom stala / stane… ale o tom až později 🙂

    Zajímalo by mě, jak s podobnými stavy bojujete vy?

    A jak vnímáte Vánoce? Doufám, že se máte všichni dobře 🖤