Thoughts

slova, která často potřebují ven

  • Kresby,  Thoughts

    The two of them.

    Milovala jsem procházení se s podzimními paprsky slunce opírající se o má záda, s mým milovaným zlatým parťákem, který se svou srstí splýval s popadaným listím, hrajícím živou a teplou paletou barev. Naše kroky doprovázelo natolik jedinečné křupání listů a okolní zvuky přerušovalo jeho hlasité oddychování. V ruce jsem držela červené vodítko s černými pruhy na krajích a kolem krku se mi většinou věrně houpala má zrcadlovka.

    Stejně tak miluji nynější procházky tou naší betonovou, pečlivě udržovanou zahradou, kdy se naše kroky odrážejí od okolních budov. Po boku mi ťape nový parťák, osvalená hora svalů se stejně tak zlatým srdíčkem plným lásky. Podzim ani tady neztrácí svůj půvab a opečovávaná zeleň se barví do zlatohněda stejně jako kdekoliv jinde. Červené vodítko nahradilo černé a mé ruce mají co dělat s odměňováním pamlsky, které nosím všude po kapsách.

    Nemůžu srovnávat místa a už vůbec nemůžu srovnávat mé čtyřnohé, chlupaté lásky. Denný oplýval neuvěřitelně klidnou, mírumilovnou povahou a Loki oplývá naopak živou a hravou mírumilovnou povahou. Oba dva jsou jedineční psi a jedinečné lásky. Oba dva mě toho spoustu naučili jak o psech, tak o životě. Pohlazení Dennýho už nikdy nebudu moci zopakovat a o to více se vážím každého pohlazení Lokiho.

     

    „Happiness is a wagging tail.“

     

  • Thoughts

    Days filled with sun and peace

    Zpříjemnění posledních dní byla určitě dovolená, kterou jsem si vybírala ještě z minulého roku a kterou bych si nejraději ještě prodloužila. Nemám ve zvyku si brát dovolené jen tak, ale jelikož mi i s touto dovolenou ještě pár dní z minulého roku zbývá, asi budu muset. Dovolenou mám tedy hlavně kvůli Lokimu, který byl hned v pondělí na kastraci. Hraji si tedy na starostlivou mámu a dávám pozor na to, aby si nezačal olizovat ránu nebo snad nedejbože vytahovat stehy. Naštěstí je to pašák a vše zvládá naprosto v pohodě.

  • Recenze,  Thoughts

    Big Magic, aneb tak trochu jiná knižní recenze.

    Mám ve zvyku psát knižní recenze v jednom stejném formátu, který je dle mého názoru jednoduchý, přehledný a není zbytečně dlouhý. Tato kniha, o které budu psát, mě ale ponoukla k tomu vzít to trochu z jiné stránky. Bylo v ní totiž mnoho skvělých myšlenek, které mě donutily se nad kreativitou zamyslet trochu jinak a hlavně k ní i jinak začít přistupovat.

    Kniha, o které vám budu dnes psát, se jmenuje Big Magic – Creative living beyond fear od Elizabeth Gilbert. V českém jazyce je tuším název přeložen doslovně jako Velké kouzlo. Jak je již asi jasné, z prvního odstavce i z názvu knihy, je o kreativitě, o kreativním myšlení a celkově o kreativním procesu.

  • Thoughts

    Jak bylo a jak bude.

    Tak jo… byt je vyšůrovaný, po obědě už slehlo a tak mi už nezbývají žádné další výmluvy k tomu, proč si

    Ani jednu jedinou větu se mi prvního května, když jsem se konečně pokoušela něco sepsat, nepodařilo dokončit. A ani se tomu moc nedivím. Měla jsem potřebu neustále vysvětlovat a omlouvat mou neaktivitu. Což už jsem udělala několikrát, v různých časových obdobích, a právě proto mi i přišlo, že stále píšu to samé. Používám jiná slova, skládám jiné věty ale ve výsledku je to zkrátka stejné. Stalo se to a to, blablabla, proto jsem byla neaktivní, blablabla, snad to teď bude lepší, blablabla. Takže to zkrátka vezmu za jiný konec.

    Doufám, že se máte všichni dobře. Že jste zdraví, spokojení a že vás sluneční paprsky a uklidňující se pandemická situace naplňuje novou energií a chutí do života.

  • Thoughts

    Coffee Talk #6

    Tento Coffee Talk už tady mám rozepsaný tak dva týdny, což u posledních článků bohužel není výjimkou. Jsem s tímhle doopravdy hrozná a měla bych si na to dávat pozor, protože pak neustále všechno přepisuji nebo mažu, jelikož je to už naprosto neaktuální 😀 Takže se předem omlouvám za aktuální vsuvky, které se sem tam objeví. Větší systém a pořádek v mém blogování by tedy rozhodně nebyl na škodu a asi je potřeba udělat nějaký pořádný, starý dobrý to-do list 🙂

  • Thoughts

    Měsíc s Lokim.

    Je to až k nevíře jak vám jedno zvířátko dokáže životem zatočit. Našeho Lokiho máme doma již měsíc a já nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Přivezli jsme si ho domů jako malou nemotornou kuličku a teď je to… větší nemotorná kulička. Ale k srdcím nám už neodmyslitelně přirostl. Myslím, že se nad tím v myšlenkách, někdy i nahlas, pozastavujeme s přítelem snad každý den.

    Co jsme se za ten měsíc naučili? Trpělivosti. A myslím, že zodpovědnost taky postoupila do dalšího levelu. Sama jsem se naučila i to, že mít pejska není jako mít pejska. Loki je naprosto jinou bytůskou, než co byl náš rodinný miláček. Učí mě to tak jinému přístupu a mnoha dalším věcem. Těším se, až s Lokim budeme pravidelně docházet za trenérkou, abychom věděli, jak určité věci naučit a jak se jiným vyvarovat. Nechceme tam chodit až s nějakým problémem. To raději teď, jako prevenci, zábavu a hlavně určitou školu. Myslím, že se tam s přítelem naučíme mnohem víc než samotný Loki. A na to se upřímně moc těším.