Recenze: Sběratel – John Fowles

Název: Sběratel

Autor: John Fowles:

Žánr: Světová literatura, romány, thriller

Čteno v: Českém jazyce

Rok vydání: 1963

Anotace: Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechce jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.

Recenze: Člověku se nikdy moc nechce číst knížky, které musí přečíst do školy, že? Mě se také nechtělo. I když jsem se mohla ponaučit z toho, že v povinné četbě k maturitě se našlo sakra hodně dobrých knih! Tentokrát jsme měli za letní semestr přečíst 6 knih různě staré a z nejrůznějších žánrů. A kniha Sběratel… Bezpochyby byla ze všech nejlepší a moc jsem si její čtení užila. Baví mě knihy takových námětů. Baví mě charaktery s jistým patologickým chováním. Mrazivý příběh. Jak je zmíněno v anotaci, kniha je rozdělená na dvě části – pohled únosce a pohled oběti. Musím přiznat, že Mirandina část mi přišla místy zbytečně zdlouhavá až nudná, ale pohled Fredericka jsem si velice užila. Během čtení si nemůžete nevšimnout, jak má tato kniha i sociologický kontext ve smyslu různých sociálních vrstev. Řekla bych, že to není úplně typický příběh únosce a oběti, což tomu přidává na kvalitě. A konec? Přesně takové mám ráda. Nečekané.