Recenze

Recenze: Marťanská kronika – Ray Bradbury

Název: Marťanská kronika
Autor: Ray Bradbury
Žánr: Povídky, Sci-fi, Fantasy
Rok vydání: 1950
Čteno v: Českém jazyce
Anotace: Soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii.

Recenze: Někdy mi vážně zůstává rozum stát nad tím, jak některá díla dokážou být nadčasová. A mezi ně patří právě i Marťanská kronika, kterou jsem neměla v první řádě v plánu vůbec číst. Měla jsem zálusk pouze na 451° Fahrenheinta od stejného autora, ale v jedné knize byly obě povídky, takže jsem si samozřejmě musela přečíst i Marťanskou kroniku. A upřímně toho vůbec nelituji. Není to sice žánr, který normálně čtu a pár stránek to dalo, než co jsem si zvykla na autorův styl psaní, ale pak jsem nemohla přestat. Zvědavost mě popoháněla dál. Absolutně jsem si zamilovala kapitolu, která je spjatá s Edgarem Allanem Poem! Ray v ní pomocí intertextuality naráží dokonale na tolik jeho povídek, že jsem se u toho musela potěšeně usmívat. Kniha dokonale popisuje, jací my, lidé, dokážeme být. Co dokážeme udělat jen proto, abychom měli víc a to mě také děsilo.

5 Comments

  • Kett

    Teda to hodně překvapí, že už v té době lidé přemýšleli tak nadčasově, až z toho opravdu mrazí, stejně jako vynálezce, kteří tak dlouho bádají jak život oživit zlepšit až na něco kápnou

  • Lexa

    Tuhle knihu jsme četla snad před čtyřmi lety.
    Vůbec jsem netušila, co od toho čekat a byla jsem velmi překvapena. Mnohokrát se stávalo, že jsem knihu přivřela a šeptala si pro sebe „holy shit, holy shit, holyshiiit“. A samozřejmě jsem se hned vrhla pokračovat, ale shiiit.
    Miluju tehdejší sci-fi.
    Avšak třeba 451 stupňů farenheita mě teda moc nebavilo. Uričtě jsou to díla nadčasová, ale to mi zrovna nesedlo.
    Co mě však také bavilo byl „Den trifidů“. Neskutečná atmosféra, napětí, příběh. Prostě 10/10.

    • Natt

      Je to vážně skvělá kniha! 🙂 I 451 stupňů Faranheita mě docela bavilo, ačkoliv to pochopitelně bylo úplně z jiného soudku. Ale bylo to pro mě zajímavé. Den Trifidů jsem viděla pouze jako film, tak docela uvažuji, že si jí taky přečtu 🙂

Napsat komentář: Lexa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.