Thoughts

Příliv a odliv kreativity.

Určitě to také znáte. Určitě jste to už někdy zažili. Náhlou, ale obrovskou, skoro až ochromující vlnu kreativity. Takovou, kterou jste už dlouho nepocítili. Jako kdyby vás pohltil bohatý příliv kreativity, který si dával sakra na čas. Chcete, potřebujete dělat něco, do čeho se můžete ponořit a nevnímat chaotický svět kolem sebe. Psát, kreslit, malovat, péct, vařit, plést, číst, fotit, natáčet, upravovat, třeba i uklízet či organizovat. Je tolik kreativních činností. A vy k několika z nich zrovna tíhnete. A chcete se do nich pustit. Nejlépe do všech a hned, až tak je ta vlna obrovská. Ale nemůžete. Jste v práci, na brigádě, nebo kdekoliv jinde, kde vám něco jiného znemožňuje být zrovna kreativní. Berete to, i když s nespokojeností, protože tak to zkrátka je a vy s tím bohužel nemůžete nic udělat. A tak si plánujete, jak se do všeho pustíte doma. Ale doma nastane kámen úrazu. Překročíte práh dveří a… nechce se vám nic. Nastal odliv. Jste po celém dni unavení a jediné co chcete, je si alespoň trochu odpočinout před tím, než co začnete dělat věci, které dělat musíte. Jedna z nejhorších věci, která se může stát, vážně. Nesnáším to! Stává se vám to také?
článek je převzatý z mého bývalého blogu coffee-talk, ale jelikož se znovu cítím přesně takhle, zveřejňuji ho i zde.

15 komentářů

  • Teri Glint

    JJ, znám to moc dobře, hlavně teď kdy absolutně nestíhám nic nad rámec školy a chystání jídla na druhý den. Po celém dni jsem pěkně vyšťavená a nic se mi nechce :/ Ale je to vždycky chvilkový stav a vím, že to přejde 🙂

    • Natt

      Dokud to byly chvilkové stavy tak jsem to nijak neřešila. Teď se to se mnou táhne už pěkně dlouho a proto to začínám i víc vnímat a víc se tím trápit.

  • Lucka

    Tak tohle znám až moc dobře, často mě to rozčiluje, ale bohužel se s tím asi nedá moc dělat. Jsou zkrátka věci, co se nedají tak snadno přerušit nebo odložit, já mám spíš poslední dobou problém, že obecně, jakmile přijdu domů, tak se mi už nic dělat nechce. 😀

    Lucka z Seriouszone

  • Kett

    Přídám se a také musím přiznat, že toto potlačování kreativity držím již několik let, začalo to učením na maturitu, kdy jsem absolutně nic z kreativních činností nestíhala (byla jsem asi až moc přehnaný šprt), potom vysoká a nyní práce, jelikož jsem si našla ale trochu klidnější práci (po těch letech stresu), tak si často udělám takový hezký den, kdy vyklízím, třídím, maluju, vymalovávám, čtu si, a tak podobně 🙂 musí na to být přesně nálada jak píšeš a také se mi bohužel často stane, že je nálada když zrovna nemůžu, ale příště zas přijde když jsem doma a tak jí využiji 🙂

  • Ta ukecená

    Jojooo to je celkem běžná praxe i u mě .. naštěstí mám takovou práci, kde když náhodou přijde tento závan kreativity (u mě chodí jenom v případě psaní), tak si můžu vždycky otevřít word a svou kreativitu sepsat. Což považuji za obrovské plus. Samozřejmě nejde to vždy, ale poslední dobou píši hodně věcí, ať už do školy nebo různé články a v práci, a tak jsem ráda, že o tu kreativitu zas tolik nepřicházím 🙂

  • Lexa

    Únava je opravdový zabiják.
    Vždycky jsem si myslela, že když jsem unavená, byť jen trochu, a nemám na nic náladu, tak prostě pro věci nemám takové zapálení jako ostatní.
    Pak jsem si ale uvědomila, že se nic nemá přehánět, a když prostě ta radost a chuť není, tak to jednoduše nemá smysl hrotit.
    Občas mám ale takové chvilky, kdy to prostě ze sebe musím dostat, jinak mi to nedá spát a nebo to druhý den nebude tak žhavé, jako právě v ten moment.

  • Silluety

    Musím říct, že ja sem tohle asi nezažila. Že sem vždycky našla způsob, jak toho docílit. Jako když sem ve škole, tak máš pár chvil na to si něco načmrkat do sešitu nebo natajňačku si napsat něco do mobilu. Nebo jestli je to tím, že tu kreativitu mám i na konzervě, tak i tam se tak nějak „vyblbnu“. Ale když si něco naplánuju, tak třeba to přesunu, ale většinou se k tomu prostě dostanu.
    Je to divný, ale asi se mi to fakt nestalo. Jako i já sem tím zaskočena 😀 Protože to takhle má většina. Nevím, čím to je. Ale zajímavé téma na úvahu.

  • Ann Taylor

    Stává, ale ne kvůli únavě. Prostě dojdu domů a nechce se mi jen tak. Radši si pustím youtube, něco si uvařím, plácnu sebou na gauč a nedělám nic, to už se musím vyloženě donutit vrhnout na nějaký z těch kreativních plánů. Sice se do toho pak většinou zažeru, ale přejít od myšlenky k činům je pro mě prostě těžké bez ohledu na únavu nebo odpočatost.

  • Barborah

    Tak tohle mě teď naprosto vystihuje 😀
    Těšila jsem se hrozně na jaro a výlety a pak nastalo tohle, co se teď děje ve světě, takže jsem vlastně už dlouho nikde pořádně nebyla a hrozně mi chybí to objevování nových míst nebo si zajet k moři, to mě vždycky dobije, ale nyní mám opravdu chuť přijít domů a plácnout sebou do postele a spát až do dalšího dne 😀 Samozřejmě to neudělám ale jdu a snažím se něco dělat, ale jinak opravdu pociťuju hodně únavy. Asi je to i normální a je ok zpomalit… Jediné, k čemu se ještě naštěstí dokopu je cvičení 😀

Napsat komentář: Silluety Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.