• Kresby

    Kresba: Two Faces

    Už jednou jsem tu psala že čím víc prvků do svých kreseb přidávám, tím víc je pokazím. Tahle kresba bohužel není výjimkou. Ačkoliv nápad nebyl špatný, to provedení… no. Nejhorší je, že po dokreslení jsem si vzpomněla, že jsem tuto kresbu chtěla provést úplně v jiném stylu a chtěla jsem na ní vyzkoušet tzv. glitch efekt. Tak třeba někdy příště 😀

  • Fotografie

    Photography: Západy slunce aneb Paleta barev #1

    Západy slunce jsou skoro jako oheň. Dokážete ho pozorovat tak dlouho, dokud neuhasne a nenastane úplná tma. Obloha je plná barev, plná živých odstínů, které se postupně mění. Nekonečné množství barev. Přímo vysněná paleta barev každého malíře. Když jsem ještě bydlela u rodičů, měla jsem z pokoje krásný výhled na západy slunce. Ostatně, níže to můžete vidět také.

  • Thoughts

    Nové září, nová fáze.

    Tohle je vůbec poprvé, co je září a já se nechystám do školy či na univerzitu (poslední tři roky tedy až konec září, pravda). Etapa školního vzdělávání pro mě skončila. Tyto dveře se zavřely a otevřely se zase nové. Pracovní zkušenosti a růst v jiných oblastech. To je to, co mě teď čeká a čím si už od začátku prázdnin pomalu procházím.

    Je to zvláštní a vlastně mi to ještě pořádně nedochází. Přeci jenom, jak jsem psala výše, poslední tři roky jsem začínala až na konci září. Myslím ale, že mi to nebude docházet ani ještě začátkem října. To třeba až pak v listopadu, kdy si uvědomím, že bych tou dobou procházela parkem zabaleném v podzimním, barevném kabátku na univerzitu. Ale to se už dít nebude.

  • Thoughts

    Komunikace jako kámen úrazu

    Tento článek je tři roky starý, zveřejněný ještě na mém bývalém blogu Coffee Talk. Nicméně se stejně stále potýkám s tím samým problémem a právě proto jsem se ho rozhodla zveřejnit i tady.
    Sleduji svou sestru, rozjařenou s úsměvem, jak o něčem neustále mluví. Sleduji svého švagra, jak se bez jediného problémů pouští do rozhovoru s ostatními u stolu. A závidím jim. Závidím všem. Mluvení jim nedělá žádné problémy, ba naopak. Jako kdyby je to naplňovalo. Vůbec nemusí přemýšlet nad tím, co řeknou, nemusí své věty ve své hlavě stokrát přeformulovávat než si jsou stoprocentně jisti, že to, co chtějí říct, není žádná blbost. Závidím jim tu lehkost, závidím jim, jak bezostyšně vypráví své historky a vůbec nepřemýšlí nad tím, co si o tom ostatní pomyslí. Závidím… přímo toužím po tom, abych to měla stejné.
  • Recenze

    Recenze: Skrvna – Gillian Flynn

    Název: Skrvna
    Autor: Gillian Flynn
    Žánr: Povídky, horor, literatura světová
    Rok vydání: 2017
    Čteno v: Českém jazyce
    Anotace: Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život…
  • Rozmanitá doporučení

    Tip na výlet: Solenická podkova

    Zdravím všechny!

    Dneska bych vám chtěla představit jedno kouzelné místo, které svou neobyčejnou krásou dokáže vyrazit dech. Jedná se o místo, zvané Solenická podkova. Tato Solenická podkova, kousek od Příbrami, je často zaměňována s Vyhlídkou Máj, kterou mám to štěstí, že jsem s přítelem navštívila také. Nicméně Solenická podkova je za mě jednoznačně… kouzelnější. Vede k ní krásný, i když trochu obtížnější terén, ale podle mého máte díky tomu i mnohem lepší místo na výhled. Věřím, že fakt, že se mi tam líbilo mnohem víc je i kvůli tomu, že jsme ji tam měli dobrých pár minut jenom pro sebe. A i to chvilkové prázdno naprosto stačilo k tomu, abyste mohli nasát okolní krásu a užít si to. Užila jsem si to, i přes to, že mě ten den nebylo zrovna nejlépe. Výlet jsme završili výborným obědem v areálu Dobříšského zámku.

    Máte nějaké tipy na další taková kouzelná místa? Jaké výlety jste si v poslední době užili nejvíce? 🙂

  • Recenze

    Recenze: Lisey a její příběh – Stephen King

    Autor: Stephen King
    Název: Lisey a její příběh
    Žánr: Literatura světová, romány, horory, (dle mého i špetka fantasy)
    Rok vydání: 2006
    Čteno v: Českém jazyce
    Anotace: Lisey Landonová je vdova po slavném spisovateli Scottu Landonovi, nositeli mnoha literárních cen. Když se Lisey konečně po dvou letech od manželovy smrti pustí do vyklízení Scottovy pracovny, uvědomí si, jak velký kus jeho minulosti (a vlastně i minulosti, kterou prožili spolu), vytěsnila z paměti. Proč tomu tak bylo? Co ji donutilo spustit mezi přítomností a časem minulým neprodyšnou purpurovou oponu? Teprve když se na scéně objeví šílenec a násilník Dooley, musí se Lisey vydat po stopách vlastních vzpomínek a zjistit, co to před sebou ukrývala. Tu cestu, kterou pro ni nachystal zemřelý manžel, musí podniknout – jinak nepřežije. Lisey a její příběh, na první pohled historie obyčejného manželství, je strhující román napěchovaný silou a něhou, krvavý a zároveň nádherný.
  • Thoughts

    Bylinky, bylinky!

    Zdravím všechny 🙂 Někteří z vás si možná pamatují, jak jsem v posledním Coffee Talku psala o tom, jak máme s přítelem v plánu si na balkón pořídit nějaké bylinky. Plán se konečně uskutečnil a nám tak snad už druhý týden balkón zdobí velký květináč s sedmi druhy bylinek. Rozhodli jsme se pro mátu, rozmarýn, pažitku, oregáno, rukolu a bazalku. Go big or go home. V autě jsme pak zjistili, že s oregánem tam roste i meduňka. Zatím všechno žije (u nás je tohle docela důležité vypíchnout) a dokonce i hojně roste, takže jsme z toho nadšení. Pro květináč jsme měli jedinou podmínku – aby byl samozavlažovací. Vybrali jsme větší a naprosto nám vyhovuje. Spolkl sice velké množství hlíny, ale díky velkému prostoru se alespoň bylinkám lépe daří. Kdyby vás to zajímalo, koupili jsme ho na MALL.CZ a je to konkrétně tento. Co se bylinek týče, všechny jsme pořídili v Hornbachu.