Thoughts

Měsíc s Lokim.

Je to až k nevíře jak vám jedno zvířátko dokáže životem zatočit. Našeho Lokiho máme doma již měsíc a já nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Přivezli jsme si ho domů jako malou nemotornou kuličku a teď je to… větší nemotorná kulička. Ale k srdcím nám už neodmyslitelně přirostl. Myslím, že se nad tím v myšlenkách, někdy i nahlas, pozastavujeme s přítelem snad každý den.

Co jsme se za ten měsíc naučili? Trpělivosti. A myslím, že zodpovědnost taky postoupila do dalšího levelu. Sama jsem se naučila i to, že mít pejska není jako mít pejska. Loki je naprosto jinou bytůskou, než co byl náš rodinný miláček. Učí mě to tak jinému přístupu a mnoha dalším věcem. Těším se, až s Lokim budeme pravidelně docházet za trenérkou, abychom věděli, jak určité věci naučit a jak se jiným vyvarovat. Nechceme tam chodit až s nějakým problémem. To raději teď, jako prevenci, zábavu a hlavně určitou školu. Myslím, že se tam s přítelem naučíme mnohem víc než samotný Loki. A na to se upřímně moc těším.

Samozřejmě že to není každý den posvícení. Má své zlobivé chvilky, chvilky naprosto nepochopitelného chování, které se jen marně snažíme pochopit. Ale je to stále štěňátko a náš vztah teprve budujeme.

Zrovna vedle mě leží a pochrupkává (dobře, přiznávám, už teď zařezává jak starý dědek a my se tak trochu děsíme do jaké hlasitosti se jeho chrápání dostane v dospělosti) a mně při každém pohledu na něj srdíčko poskočí blahem.

Pevně doufám a věřím, že bude vše v pořádku. Hlavně ať je zdravý a hlavně ať nás má rád.

 

30 Comments

Napsat komentář: Teri Glint Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.