Coffee Talk #3
Začíná se mi tu rozšiřovat takový nešvar, že mám příspěvky plné konceptů, které nejsem schopna dopsat do bodu, kdy by byly ke zveřejnění. Podaří se mi napsat vždy jen odstaveček a pak jako kdyby mi mysl někdo vypojil ze zásuvky. Je to takhle už nepěkně dlouho a bohužel nedokážu říct proč, ač bych tomu hrozně ráda přišla na kloub. Souvisí s tím můj předešlý článek: Příliv a odliv kreativity. V této době, mě to trápí obzvlášť, když se majoritní většině z nás zvětšil volný čas kvůli koronaviru. O něm se tu ale rozepisovat nechci, je ho i tak všude plno a tak jediné, co k tomu řeknu je: zůstávejte doma, dodržujte si odstup od lidí a pokud už ven jít musíte, tak jedině s rouškou a buďte na sebe maximálně opatrní, nikdy nevíte.
Ti z vás, kdo četli některé z mých posledních článků asi vědí, že jsem se dost prala s bakalářskou prací. A vlastně stále ještě peru i když co se rozsahu týče, mám konečně splněno. Juhů! Jenže… stále to není na odevzdání, ještě zdaleka ne. Odevzdání se nám sice oddálilo z konce března na 20. dubna, ale upřímně nevím, jestli to je dobře. Kdyby to bylo do března, za pár dní bych měla prostě pokoj. Konec, finito. Takhle se s tím budu ale trápit ještě další měsíc. Nicméně se snažím najít někoho, kdo by mi byl schopný udělat alespoň tu základní korekturu. Z cen profesionálů se mi chce ovšem brečet.
Čerstvý vzduch, spolehlivé zahřátí od slunečních paprsků, popíjení kávy a čtení knihy. Aneb skoro až bájné počasí v těchto dnech, jsem si užívala a užívám alespoň z toho balkónu (díky bohu za něj!). Ani jsem si neuvědomovala, jak moc mi to chybělo. Slunce, teplo a klid. Přijde mi, že tahle zima byla až moc dlouhá a únavná. Ne že bych se během doby jejího trvání měla nějak špatně nebo tak, to vůbec ne. Ale když jsem se na ni tak zpětně dívala, tak… únavná byla. Už se nemůžu dočkat, až se mi energie zase vrátí.
Trochu se vrátím k tématu z prvního odstavečku. Všude kolem sebe… no, všude na Instagramu vidím, jak jsou všichni hrozně produktivní. Dělají pořádné jarní úklidy, vytvářejí něco kreativního nebo se zkrátka pouští do dlouho odkládaných věcí. Já jsem až dnes zvládla vygruntovat dvě místnosti (na zbytek se chystám zítra – snad), kreativního jsem prakticky nic neudělala a spíše ten čas trávím u playstationu… hrozně produktivní, já vím. Nebudu lhát, cítím se provinile a místo toho aby mě všechny ty příspěvky vyburcovaly k tomu něco udělat, mi tu chuť spíše sráží.
Jak se v tomto prekérním období držíte vy? Ovlivňuje vás to hodně? Čím si krátíte ty dlouhé chvíle?
9 Comments
Teri Glint
Jé, nový článek ❤ Já ti co se nepreduktivity týče úplně rozumím. Všichni říkají, že teď je čas dělat úplně co chceš a ja to vím, ale stejně jsem zatím nic moc světoborného nedělala. Každý den vařím, sem tam uklízím, píšu na blog, čtu, občas chodím ven, teď chci udělat pár online kurzů a kreslit. Snažím se hlavně nebyt moc na ntb a mobilu, ale tahle doba mi přijde, že k tomu svádí.
Natt
Anoo, konečně ❤ Přesně jak píšeš, vaření, úklid a sem tam něco malého, ale zároveň ani nic světoborného. A souhlasím, pěkně to k těm technologiím svádí!
Lu Wild
NebuĎ demotivovaná..já se dneska vzbudila v devět, zvládla jsem se nasnídat. Pak mě přepadla taková únava, že jsem u bakalářky normálně usnula a znovu se vzbudila až odpoledne.. Přítel normálně nechápal, to se mi nepodobá. No, prostě člověk nemůže být furt produktivní, ak si z toho nic nedělej 🙂
Natt
To já bych si z toho vůbec, ale vůbec nic nedělala, kdyby to netrvalo tak dlouho. Obyčejně mám takové líné dny i ráda a užívám si je, ale teď už trvají až moc podezřele dlouho 😀
Kett
Určitě není proč se stydět, člověk by měl dělat co sám cítí, že ho baví a naplňuje i když někdy je dobré to své prostředí opustit a prostě se dokopat k něčemu novému a trochu se rozhýbat.
Já se také snažím dělat jiné věci než hrát xbox, nebo na PC sims 3, nebo číst knihy. Ale čím delší čas člověk pro sebe má tím lépe se pozná a najde si časem třeba i aktivitu, kterou do té doby nevěděl, že ho bude bavit. Prý v období karantény moru v Anglii vymysleli slavní lidé žárovku a různé takové technické vymoženosti.
Natt
No, nezbývá asi nic jiného než se dál snažit dělat i něco jiného a nevěšet z toho hlavu 🙂
Lexa
Úplně zcela tě chápu.
Každý den projíždím insta a reddit, a když vidím kolem sebe ty produktivní příspěvky, chce se mi brečet, protože s mojí leností nejsem schopná nic dělat. Přitom mám víc volného času, než kdy jindy.
Když jsem četla odestaveček s bakalářkou, smála jsem se. Promiň. Ale tvoje slova mě zasáhla do citlivého. Naštěstí mám tohle už za sebou, ale prodloužení termínu odevzdání je horší jak lepší. A přesně, další měsíc na to se s tím trápit. Přeju tedy hodně sil, trpělivosti a hlavně ZDRAVÍ!
<3
Natt
Přesně tak, z produktivity se stal strašák, který na tebe číhá na všech zařízeních! Závidím ti, že už to máš za sebou 😀 A moc děkuji za přání, je potřeba. A to samé přeji i já tobě, jak píšeš, hlavně to zdraví!
Pingback: