can’t wait for autumn to come

Také vás jako hebký obláček zavalil závan podzimu? Sice si budeme muset na ten pořádný, pravý podzim ještě malou chvíli počkat, ale už se blíží! Právě podzim je bezkonkurenčně mé nejoblíbenější roční období. Miluji ten svěží vzduch, všechny ty barvy, huňaté svetry, věrnou koženou bundu, teplé nápoje, miluji zvuk křupajícího listí pod mýma nohama a miluji západy slunce, které všemu dodávají ještě zlatavější záři. Podzim ale není vždy takhle barevný a slunečný, že? Nicméně miluji i tu druhou, temnější stránku podzimu. Miluji deštivé dny, kdy kapky deště bubnují o střešní okno, miluji když si chladný vítr pohrává s korunami stromů a češe je do všech světových stran, miluji zkracující se dny, miluji, když mi pokoj osvětlují malé plamínky svíček a miluji i tu jistou melancholii, která se vzduchem nese jako neviditelný duch.

Vím, že moc lidí podzim rádo nemá. Ať už to je kvůli končícím prázdninám, nebo z majoritní většiny právě kvůli té melancholii, kterou sebou podzim jako věrnou kamarádku pokaždé přináší. Já si ale nemohu pomoci, podzim je zkrátka období, které si vždy vychutnávám každou buňkou mého těla a upřímně se mi s ním loučí dokonce i hůře než s létem. Včera jsem si poprvé našla kaštany a co vám budu povídat, byla jsem pomalu šťastnější než malé dítě, kterému koupíte zmrzlinu.

Taky nevím proč, ale podzim mi přijde ideální na sledování nebo čtení Harryho Pottera – asi je to tou kouzelnou atmosférou. Každý podzim se prostě musím podívat (i kdyby to bylo ten rok už poněkolikáté, což upřímně – je) na celou sérii. S přítelem to letos zahajujeme Fantastickými zvířaty, a pak budeme pokračovat právě sérií právě Harryho.

Zajímalo by mě, jaký máte vztah k podzimu vy? Patříte k jeho obdivovatelům stejně jako já, nebo máte kvůli němu vrásky na čele?